V budoucnu lékař nebude svým pacientům předpisovat žádné léky, ale probudí v nich zájem o péči o lidské tělo, stravu, příčiny a prevenci nemocí. ~Thomas Edison~
Celostní medicína >> Ozonoterapie
„Ozón je pravděpodobně jednou z nejzázračnějších léčebných terapií, které jsou na naší planetě v této době k dispozici.“
Louise Mclean
Ozonoterapie je vysoce efektivní, bezpečná a v podstatě nekomplikovaná metoda. Lze ji uplatnit u široké škály onemocnění. Prostřednictvím intenzivního okysličování může pomáhat v léčbě mnoho závažných degenerativních stavů včetně rakoviny, srdečně-cévních onemocnění, cukrovky, onemocnění jater, ledvin atd. Ozon se v krvi rozpouští 10x více jak kyslík. Dovede se navázat na erytrocyty i na plasmu, dostane se tedy mimo cévy a tak pomáhá zlepšit prokrvení i na periferiích organismu (důležité např. u ischemické choroby dolních končetina, diabetické neuropatie a diabetické nohy, kde může odvrátit amputaci postižené končetiny). Ozon působí jako „antibiotikum“ proti bakteriím, virům, plísním. Toho lze využít např. u opakovaných infektů organismu oslabeného jinou závažnou chorobou, pásového či labiálního oparu atd. Velkým přínosem je i dodání energie do postižené oblasti, která se uvolňuje při rozpadu ozonu na kyslík. Tohoto působení lze využít při jakémkoliv fyzickém i psychickém vyčerpání, pro regeneraci po chemoterapii, cévních mozkových příhodách atd. V zahraničí je tato metoda hojně využívána, u nás ji začíná provádět stále více pracovišť především k lokální aplikaci u vyhřezlých plotének (aplikace ozonu pod CT kontrolou) – úspěšnost jednorázové aplikace je srovnatelná nebo i vyšší než aplikace kortikoidů nebo neurochirurgická intervence. Já používám nejčastěji celkovou aplikaci ozonu autohemoterapií a infusní terapií, lokálně aplikaci do kloubů (artroza kolenních kloubů, tzv. "zmrzlé" rameno atd.), paravertebrální obstřiky u bolestivých stavů páteře, působení ozonu přes kůži prostřednictvím pytle na končetiny či hrudník. S oblibou a velmi dobrým účinkem používám ozonový většinou olivový olej, který je u nás prodáván jako kosmetický přípravek - mnozí mají v domácí lékárničce pro první pomoc u odřenin, popálenin, ekzému, ale též lupénky, oparu atd.
Ozon se v krvi rozpouští 10x více jak kyslík. Dovede se navázat na erytrocyty i na plasmu, dostane se tedy mimo cévy a tak pomáhá zlepšit prokrvení i na periferiích organismu (důležité např. u ischemické choroby dolních končetina, diabetické neuropatie a diabetické nohy, kde může odvrátit amputaci postižené končetiny).
Ozon působí jako „antibiotikum“ proti bakteriím, virům, plísním. Toho lze využít např. u opakovaných infektů organismu oslabeného jinou závažnou chorobou, pásového či labiálního oparu atd.
Velkým přínosem je i dodání energie do postižené oblasti, která se uvolňuje při rozpadu ozonu na kyslík. Tohoto působení lze využít při jakémkoliv fyzickém i psychickém vyčerpání, pro regeneraci po chemoterapii, cévních mozkových příhodách atd.
V zahraničí je tato metoda hojně využívána, u nás ji začíná provádět stále více pracovišť především k lokální aplikaci u vyhřezlých plotének (aplikace ozonu pod CT kontrolou) – úspěšnost jednorázové aplikace je srovnatelná nebo i vyšší než aplikace kortikoidů nebo neurochirurgická intervence.
Já používám nejčastěji celkovou aplikaci ozonu autohemoterapií a infusní terapií, lokálně aplikaci do kloubů (artroza kolenních kloubů, tzv. "zmrzlé" rameno atd.), paravertebrální obstřiky u bolestivých stavů páteře, působení ozonu přes kůži prostřednictvím pytle na končetiny či hrudník. S oblibou a velmi dobrým účinkem používám ozonový většinou olivový olej, který je u nás prodáván jako kosmetický přípravek - mnozí mají v domácí lékárničce pro první pomoc u odřenin, popálenin, ekzému, ale též lupénky, oparu atd.
Ozon (kyslík O3) je reaktivní a nestabilní plyn (v organismu však nepůsobí jako radikál!). Má velmi silné oxidační schopnosti, je reaktivnější než kyslík. Ve své molekule má velký přebytek energie – využívá se pro biochemické procesy v organismu. V tkáních lidského organismu se 2 molekuly ozonu rozpadají na 3 molekuly kyslíku. Poločas rozpadu je velmi malý (desítky minut – musí se připravovat těsně před užitím). Je běžně přítomný ve vzduchu a to v poměru 1 díl O3 na 10 milionů dílů vzduchu tj. asi 140ug/m3.
Při rozpadu ozonu na kyslík se uvolní velké množství energie – 286kJ/mol, která se využije v organismu na nejrůznější metabolické a regenerační děje. Každá buňka našeho organismu potřebuje dostatek energie pro metabolické procesy, dostatek kyslíku pro svoje vnitřní dýchání, detoxikaci a sebeobranu. Energie uvolněná rozpadem ozonu je využitelná pro regeneraci uvnitř buněk, při metabolickém zpracování živin – cukrů, tuků, bílkovin.
Ozon brání řetízkování červených krvinek. Ovlivněním membrán zvyšuje jejich flexibilitu, napomáhá k jejich rovnoměrnému rozptýlení v cévním řečišti. Protože už krvinky nekolují v krvi v hloučcích, ale rozptýleně, zvětší se obrovsky jejich celková plocha a kyslíku se přenese daleko více a dál na periferii. Červeným krvinkám se umožní výrazné zlepšení jejich prostupu i nejtenčími kapilárami a tudíž dojde k celkovému zlepšení zásobení tkání kyslíkem a živinami a odvod zplodin metabolismu. Zlepšení výdeje kyslíku na periferii dochází i změnou B-řetězců hemoglobinu zvýšením 2,3 difosfoglycerátu. Změní se vazba kyslíku na hemoglobin a kyslík se volněji ukládá do tkání. Takových změn se nikdy nedosáhne pouze inhalací kyslíku. Částečně tento efekt využívají hyperbarické kyslíkové komory.
Zlepšením krevního průtoku působí i jako prevence proti emboliím.
Působením ozonu dochází k aktivaci enzymů, které se podílejí na odbourávání nadbytečných peroxidů a kyslíkových radikálů – glutathionperoxidáza, kataláza, superoxiddismutáza. Zvýší se účinek zametačů volných radikálů. Při oxidačním stresu vznikají peroxidy i v mitochondriích a narušují buněčné dýchání. Působením ozonu se nitrobuněčné dýchání upraví. Důležité je, aby byly tyto procesy vyvážené. Ozon je právě tím vyvažujícím prvkem.
Ozon ovlivňuje metabolismus kyslíku vícerým mechanismem:
Neexistuje tak farmakologicky jednoduchá látka s tak komplexním účinkem na prokrvení.
Ozon ničí bakterie, viry i plísně. Peroxidací fosfolipidů a lipoproteinů nejprve rozrušuje struktury stěny kapsidů obalů. Pak dochází k vazbě na DNA nebo RNA. V některých případech se mechanismus vlivu ozonu vysvětluje též poškozením polypeptidových řetězců a proteinů obalu. To může vést k adhezivní schopnosti viru, přičemž se rozlomí DNA na dva díly a tím se výrazně ovlivní replikační schopnost viru. Tento efekt je tak významný, že existují práce prokazující vliv ozonu i na viry HIV. Ozon je v nižších koncentracích toxický pro infekční zárodky, nikoliv pro člověka.
Ozon působí pozitivně i na imunitní systém. Má imunostimulační působení. Působí na lymfocyty, vede k indukci interleukinu 2, gama-interferonu a tumor nekrotizujícího faktoru.
Byl pozorován pozitivní účinek na trombocyty zásahem do mechanismu srážlivosti i funkce prostaglandinů.
Ozon určený k terapii je vždy směsí čistého kyslíku a ozonu v poměru 0,1-5 % ozonu na 99,9-95 % kyslíku. Při terapii se využívá vlastnosti ozonu, kterou je rychlá rozpustnost v tekutinách a která je 10krát větší než u kyslíku. I tato vlastnost umožňuje množství aplikací a široké použití.
Působení ozonu na lidský organizmus vychází z účinků, které jsou dostatečně známy laboratorními studiemi a ověřeny klinickými zkouškami.
Svou vysokou oxidační schopností má nezastupitelné místo v chemickém průmyslu. Oxidací likviduje vysokomolekulární sloučeniny, chlorované bifenyly, organické sloučeniny, jedovaté aromatické látky, kyanidy, fenoly, síru, železo, mangan. Detoxikační schopností likviduje karcinogeny. Silný dezodorizační efekt způsobuje rozrušení zapáchajících látek a tím redukci zápachu a chuti. Vysoká rozpustnost v tekutinách a krátký poločas rozpadu umožňuje vysoké sycení kyslíkem. Baktericidní, virucidní a antimykotické vlastnosti se využívají k desinfekci při úpravě vody, v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Desinfekční vlastnosti jsou udávány likvidací nejrezistentnějšího Echoviru 12 do 12 minut.
Indikační oblast této terapie je velmi široká. Vychází z účinků ozonu na lidský organismus. Jde o multidisciplinární metodu, která je schopna ovlivnit ischemické stavy, chronické infekce, imunologické problémy, přispět k léčbě nádorových onemocnění, chronických degenerativních chorob a zlepšit stavy vyčerpání fyzické i psychické. Běžně je tato terapie používána ve sportovní medicíně pro svůj regenerační a energetický efekt. Velice dobrých výsledků se dosahuje v geriatrii. Je používána při léčbě bolesti. Použití se rozšířilo do oblastí veterinární medicíny. Seznam indikací, u kterých je možné tuto metodu uplatnit, by byl velice dlouhý.
Moderní transfůzní stanice využívají ozon ke sterilizaci krevních konzerv, jako dokonalý nástroj proti přenosu viru hepatitidy a HIV.
Jsou minimální, stejně jako nežádoucí účinky. Přesto je vhodné dbát zvýšené opatrnosti u některých stavů.
Ozonoterapii není vhodné aplikovat při:
U diabetiků, zvláště na vyšších dávkách insulinu se doporučuje sledovat glykémii, dochází ke snižování hladiny cukru v krvi. U lidí dlouhodobě heparinizovaných, pokud nemají krvácivé projevy, je vhodné používat nižší dávkování. U onkologických pacientů je pak vhodné absolvovat tuto terapii před, nebo po ozáření nebo chemoterapii.
Obrovské množství zkušeností z celého světa dovoluje tuto metodu charakterizovat následovně: