V budoucnu lékař nebude svým pacientům předpisovat žádné léky, ale probudí v nich zájem o péči o lidské tělo, stravu, příčiny a prevenci nemocí. ~Thomas Edison~
Strava | Zelené potraviny | Ozonoterapie | Autopatie
„Naše tělo je velice složitý stroj, ale udržet ho zdravé je velmi jednoduché.“
z knihy R. S. Morse: Zázračná detoxikace
Slovo „civilizační choroby“ naši předkové neznali. Nemoci jako vysoký tlak, zvýšený cholesterol, cukrovka, rakovina, autoimunní choroby… byly v ne zcela dávné minulosti neznámé či okrajové. Zajímavé je, že čím vyspělejší stát, tím větší nárůst pacientů s těmito chorobami eviduje. Čísla počtu nově nemocných i financí vydávaných na léčbu je alarmující. I přes intenzivní očkování a možnost antibiotické léčby nejsou naše děti ve srovnání s námi či našimi rodiči zdravější – spíše naopak.
Přibývá „chronických nemocí“ – těch, které se stále léčí, ale nikdy nevyléčí, ať už je jejich příčina známá či nikoliv.
Celostní medicína se snaží vidět člověka jako celek s jeho fyzickou, duševní i duchovní dimenzí a neléčit pouze jednotlivé nemoci – příznaky, ale jít ke kořenům, hledat příčinu a léčit „celého člověka“. Přístupů a metod léčení je mnoho, člověk neznalý se v tom těžko orientuje a právem se může cítit bezmocný. Chtěla bych nabídnout ty metody, které vnímám, že mohou vést a v mnoha případech dovedou k vyléčení z nejrůznějších nemocí. Nebude se však jednat o předpis nějakých zázračných léků, které udělají svou práci za nás, ale spíše o cestu k uzdravování a mé doprovázení na ní. Přeji odvahu na tuto cestu vykročit a jednou dojít k vytouženému cíli – zdraví duše i těla.
„Zdraví člověka je spojení dokonalých pochodů lidského těla, duševní energie a morální síly.“
T. L. Nichols, M.D.
Zdraví je dle definice WHO (Světová zdravotnická organizace) z r. 1958 stav fyzického, psychického a sociálního blaha. Mnozí k této definici přidávají – právem – i stav duchovního blaha. Dokladem mohou být lidé vnitřně šťastní a vyrovnaní i při vážné fyzické nemoci nebo těžkém postižení. Na druhé straně jsou lidé fyzicky zdraví, bohatí a přitom nešťastní. Čím to je? Možná, že lidé nemocní či postižení přijali své omezení jako výzvu, jako šanci k přerovnání žebříčku svých hodnot, k uvědomění si, co je v životě nejdůležitější. Možná je fyzické omezení otevřelo víc pro duchovní hodnoty, které je naplnily radostí a štěstím. Třeba jim nemoc (někdy až na smrtelném lůžku) umožnila uzdravit zraněné vztahy, poznat hloubku přátelství a pomoci, přiblížit se víc k Bohu a prožívat svou radost ve vědomí Boží nekonečné lásky …
„Bez ohledu na to, z jakého úhlu se díváme na zdraví a nemoc, dospějeme pokaždé k závěru, že nemoc je stejně stará jako kuchařské umění.“
Dr. Edward Howell: Enzymová výživa
Nemoc těla lze definovat jako zanesení škodlivými látkami a jeho otravu. Způsobuje to překyselení organismu především stravou, ale též chemickými látkami, různými toxiny i psychickým přetížením a stresem, ale též hněvem, neodpuštěním…
Moudré tělo se snaží udržet si potřebnou vnitřní rovnováhu za každou cenu, proto se snaží vzniklé kyseliny neutralizovat minerály na soli a ty někam odstranit. Protože je nedokáže vyloučit všechny prostřednictvím ledvin, střeva či kůže, ukládá je do kloubů, různých orgánů, cév atd. Odtud bolesti kloubů, svalů, ledvinové či žlučníkové kamínky, ucpávání cév a z nich plynoucí četné choroby od špatného prokrvení dolních končetin až po srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici … Protože potřebné minerály nedostává naše tělo v dostatečné míře ze stravy, odčerpává je z kostí, zubů, vlasů … Následkem je např. zkažený chrup či osteoporóza už i u dětí.
Překyselený organismus je rovněž více náchylný k působení nejrůznějších bakterií, virů, parazitů, což vede ke skrytým nebo viditelným infekčním nemocem (běžným nachlazením až po vážné nemoci poškozující klouby, srdce, mozek…).
„Láska je největší léčivá síla v přírodě.“
Osho
Léčení by mělo vést k znovuzískání ztracené rovnováhy. Čím?
Protože naše současná strava je převážně kyselinotvorná (cukr, mléčné výrobky, bílá mouka – pečivo, maso), měla by při léčení převládat strava zásadotvorná: ovoce, zelenina, semínka, „živým způsobem“ zpracované obiloviny. Teplotou nad 45°C se ničí enzymy, vařením se živá strava stává mrtvou.
Tělo má úžasnou samočisticí a samoléčebnou schopnost. Jakmile však vyčerpá své možnosti (strava a životní styl tomu hodně přispívají), začnou se již klinicky projevovat různé usazeniny a záněty formou akutních a později chronických nemocí až po nejtěžší autoimunní nemoci a zhoubné nádory.
Co je společné všem lidem, kteří se ve zdraví dožili vysokého věku? Optimismus, radost a vnitřní energie. Jak toho dosáhnout? Těžká otázka a ještě těžší odpověď. Existuje stres vnější, kterému se můžeme nebo nemůžeme vyhnout, existuje stres vnitřní – reakce vegetativního nervstva, kterému neporučíme a před kterým neutečeme. Optimismus i stres mají dopad nejen na naši imunitu. Jsou spoluodpovědné za vznik i léčbu tzv. psychosomatických nemocí.
Tak jako vyčerpání, úzkost, strach, zlost, nenávist, závist atd. působí v organismu kyselinotvorně, tak naopak štěstí, radost, láska, smích, spánek atd. působí zásadotvorně, tzn., že přispívají ke zdraví duše i těla.
Faktory, jež ovlivňují naše zdraví, jsou dle WHO z 50-70 % styl života, z 20 % biologická dědičnost, z 20 % prostředí a pouze z 10 % lékařská péče. Záleží tedy především na nás, zda a jakým způsobem budeme o zdraví pečovat či znovu usilovat.
„Neohlížejte se smutně za minulostí, už se nevrátí. Raději moudře využijte přítomnosti. To je správná cesta.“
H. W. Longfellow